Úvaha o politice

12.04.2011 10:32

Dívám se tak kolem sebe a říkám si: Co všechno tady lze sledovat! Věda? Co ona tu může sledovat? Brzy mě ale napadá jiný příklad: Co všechno se tady děje! Média? Co ty mohou zprostředkovat? A všechno je tvořeno dalšími lidmi. Copak teprve oni mohou sledovat?! I člověk je médium, nositel informací. Trochu se divím, že v průběhu dějin nedošlo k šoku nad různorodostí možných způsobů vnímání světa a že jsme se z toho nepoučili a v jistých oblastech cílevědomě nesnížili nároky na shodu s druhými. Stále se mi zdá, že je mezi námi neobvykle mnoho těch, co si jsou příliš jisti svojí pravdou, těch, co neustoupí z jednou přijatého názoru. Jistě, Bílá vlajka má taky jistý neodůvodněný základ, dosud řádně nereflektovanou premisu, která přiznává důležitost naslouchání. Zda je to živatoschopné se teprve uvidí. Přinejmenším může v našich podmínkách podpořit pozitivní politické změny. Copak vám nepříjde nepřirozené obhajovat tak šíroký názorový balík, který v podobě nějaké politické strany jednou za pár let volíme? Neměl být parlamentarismus původně jen přechodný stupeň ke skutečné vládě lidu?

Nevidím pro sebe důvod, proč se hlásit k tak rozsáhlým komplexům názorů, jaké stranická uskupení představují. Vždyť je velmi nepravděpodobné, že se plně shodnou s mojí skutečnou vůlí. Nepochybuji o tom, že při dnešních technologiích je možné mít mnohem promyšlenější způsoby vlády. Jen pro příklad: kdyby třeba bylo možno odděleně se vyjadřovat k zahraniční politice, nedokážu si představit, že by naprostou většinou nebyl okamžitě přijat návrh na podmínění účasti našich vojsk na veškerých zahraničních misích tím, že bude vždy "osvobozenému" obyvatelstvu nabídnuto prodiskutovat a případně si v referendu odsouhlasit nějakou listinu základních lidských práv. Nebo že budou vlastní vojenské aktivity monitorovány skutečně nezávislými žurnalisty.

Mým osobním snem tedy je odvážná politická strana, která by měla v programu pouze přenastavení dosavadního systému. Větší míra přímé demokracie je jistě ošemetná věc, ale někdo již jistě přišel se solidními a funkčními modely, jak zajistit uvědomělejší a kritičtější voličstvo. Optimista by mohl doufat, že kdyby člověk měl možnost vyjadřovat se pouze k záležitostem, o kterých má zájem rozhodovat, pak by tak činil v případech, kdy je s problematikou dobře obeznámen a svoje názory konfrontoval se zastánci i odpůrci toho kterého řešení. Pesimista by snad ještě vyžadoval po voliči slib, že jeho rozhodnutí bylo učiněno s přihlédnutím k možným důsledkům prosazovaných změn na sebe i další lidi.

Není snad vhodnějsí nevynucovat si shodu názoru v neúnosných rozměrech a umožnit lidem podporovat zastánce různých řešení dynamičtějším způsobem? Hlavně mít opět možnost "sáhnout" si na svého politika, odstranit dnešní model, kdy je to jen postavička z televize a novin (jak o tom kdysi mluvil Havel). Moci skutečně prožívat vlastní vliv na důležitá rozhodnutí, účastnit se lidových debat v ulicích či internetových diskuzích. Proč tu vlastně není žádná platforma, která by umožňovala všem dohledat důvody k přijímání různých opatření (každý hlas přece musí mít své proč), projít si diskuze na daná témata, na jednom místě si přečíst odborná stanoviska pro i proti?

Nárokem Bílé vlajky je i v takovýchto případech dodržovat etický standard v komunikaci.

Diskusní téma: Úvaha o politice

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek